Obecně lze za nemoc z povolání považovat takovou nemoc, která vznikla působením fyzikálních, chemických či biologických vlivů na pracovišti, a která je zařazena na seznamu nemocí z povolání. Tento seznam stanovuje a schvaluje vláda, a nalezneme jej jako přílohu k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

Nemoc z povolání a náhrada za ztrátu na výdělku

Při zjištění a potvrzení nemoci z povolání může zaměstnanec žádat hned o několik druhů odškodnění. Mezi ty nejvyšší patří náhrada za ztrátu na výdělku neboli náhrada mzdy. Obecně se jedná o dorovnání finančního rozdílu mezi aktuálním průměrným výdělkem zaměstnance a výdělkem dřívějším.

Náhradu mzdy lze rozdělit ještě do dvou kategorií, a to na náhradu mzdy po dobu pracovní neschopnosti a na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti:

• jedná se o rozdíl mezi vyplácenými nemocenskými dávkami a mzdou, kterou zaměstnanec pobíral před potvrzením nemoci z povolání a nástupem na nemocenskou
• Příklad: Zaměstnanec má průměrný výdělek 20 000 Kč, po dobu nemocenské však pobírá pouze 60 %, tedy 12 000 Kč. Měsíční náhrada za ztrátu na výdělku tak bude činit 8000 Kč.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neboli renta

• výše této náhrady mzdy se stanovuje z rozdílu průměrného výdělku před nemocí z povolání a po jejím zjištění (zaměstnanec byl například donucen v důsledku nemoci přejít na jiné hůře placené místo)
• rentu zaměstnavatel vyplácí, i pokud zaměstnanec již pracuje u jiného zaměstnavatele
• Příklad: Průměrný výdělek zaměstnance před onemocnením byl 20 000 Kč. Nyní zaměstnanec vydělává pouze 17 000 Kč. Náhrada mzdy bude 3000 Kč.

Ostatní náhrady při nemoci z povolání

U nemoci z povolání samozřejmě zaměstnanci nevzniká nárok pouze na náhradu za ztrátu na výdělku, ale například na odškodnění za bolest či náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Co vše lze tedy nárokovat?

• náhradu za bolest neboli bolestné (výše se stanovuje na základě bodového hodnocení, u nemoci z povolání jeden bod představuje 250 Kč)
• náhradu za ztížení společenského uplatnění neboli trvalé následky (jeden bod je taktéž 250 Kč, počet bodu může stanovit pouze lékař ze specializovaného zdravotnického zařízení)
• náhradu na ztrátu na výdělku (zmíněnou výše)
• náhradu léčebných výdajů (například náklady na dopravu či doplatky za léky)
• odstupné (při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele s důvodem nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za období 12 měsíců)
• náhradu při úmrtí zaměstnance (na odškodnění mají nárok blízcí pozůstalí)

Jak žádat zaměstnavatele o náhrady?

Ještě před tím, než zaměstnanec značně žádat zaměstnavatele o odškodnění, měl by si nemoc z povolání nechat potvrdit. Učinit tak může pouze ve specializovaném pracovišti pro obor pracovního lékařství.

V případě, že je zaměstnanci specializovaným pracovištěm nemoc z povolání uznána, měl by o tom informovat zaměstnavatele, u kterého ke vzniku onemocnení došlo, a požadovat po něm odškodnění.

Zaměstnavateli je však potřeba předložit výši odškodnění, které zaměstnanec požaduje. Výpočet náhrady se provádí na základě podkladů. Mezi ty nejdůležitější patří – Bodové hodnocení bolesti, bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění, výplatní pásky, pracovní smlouva, výpověď a v neposlední řadě posudek ze specializovaného pracoviště.

Co dělat, pokud zaměstnavatel odmítá odškodnění vyplatit?

Nejjednodušší řešením je obrátit se na naši společnost! Stačí zadat případ online a o vše se již postaráme! Výhodou našich služeb je to, že advokáta zaplatíme za vás! Za naše služby nám zaplatíte pouze, pokud spor vyhrajeme. Nic tedy neriskujete!

Přesvědčte se sami a zadejte nám případ online k posouzení zdarma.

zadat případ k posouzení